Příliš vysoká zbytková vlhkost omítky (nanesená malta ještě není dostatečně vyschlá) představuje pro tapetování vážné riziko. Nadbytečná vlhkost se vlivem parní difúze snaží dostat ven, a tak zpomaluje vysychání (vytvrzení) tapetovacího lepidla a samotné tapety. V případě, že dosáhne kritickou hodnotu, může vlhkost vsáknout do přilepené tapety a způsobit na ni nepříjemné šmouhy. Situace je ještě horší v případě omítek s obsahem sádry. Pokud se vlhkost z podkladu neodpaří a na takovou plochu nalepíte například vinylovou tapetu, omítka změkne, ztratí svou pevnost a může se společně s tapetou oddělit od stěny! Abychom se vyhnuli těmto nepříjemnostem, norma striktně předepisuje přípustný obsah vlhkosti omítkové malty.
Pokud potřebujeme odhadnout kvalitu omítnuté plochy, stačí po ní lehce přejet dlaní. Pokud se na prsty přilepí zrnka prachu, pevnost není dostatečná.
Bezpečnější způsob zjišťování pevnosti je metoda lepicí pásky. Na stěnu přilepíme lepicí pásku délky 30 cm, důkladně ji přitlačíme, pak ji prudce odtrhneme z plochy. Pokud na lepkavé straně pásky zůstanou zbytky omítky, pak je pevnost pod předepsanou hodnotou. Tato metoda je vhodná i na zjištění, zda lze tapetu lepit přímo na disperzní barvu nanesenou na zeď, nebo je třeba barvu odstranit.
Povrchovou pevnost je možné zkontrolovat i škrábáním. Ideální pomůckou pro škrábání je hřebík nebo špachtle. Pokud se dá povrch snadno oškrabat a odpadává, je třeba kritické části odstranit (obrousit, vysekat).
Nedostatečně pevný povrch, lze zpevnit omítací maltou odpovídající kvality - pokud je to možné, tak s obsahem cementu. V některých případech, kdy pevnost povrchu je nižší než požadovaná pevnost, pomůže zpevnění povrchu hloubkovým penetračním nátěrem Metylan (zředěným vodou v poměru 1:1, nanést dvakrát).
Protože jednou z nejdůležitějších podmínek tapetování je dobrá nasákavost povrchu, je třeba zkontrolovat nasákavost ještě před zahájením prací. Pro ověření je nutná voda, kterou se stěna nastříká nebo kterou naneste na zeď štětcem. Přitom pozorujte, v jaké míře podklad pod jejím vlivem ztmavne. Pokud je nasákavost povrchu dobrá, základová plocha vlivem vody změní po krátkém čase barvu (ztmavne). Ale i příliš nasákavý povrch nám může způsobit nemalé problémy (pokud namočený povrch příliš rychle ztmavne, je nasákavost příliš vysoká). V tomto případě voda rychle vsákne do podkladu, lepidlo nedokáže vytvořit potřebnou vazbu a tapeta může ze stěny odpadnout. Tomu můžeme zabránit tím, že povrchy s vysokou nasákavostí důkladně ošetříme hloubkovým penetračním nátěrem Metylan, pokud je třeba i ve dvou vrstvách. Z dobře impregnované stěny vodní kapky odpadávají nebo se voda do hloubky vsákne pomaleji (pomalé ztmavnutí povrchu).
Mastné, olejové a dehtové skvrny se musí z povrchu odstranit mechanicky. Mohou způsobit skvrny na tapetě, navíc lepidlo ani tapeta na takto znečištěnou plochu často nepřilne.
Nepodceňujte ani jiné znečištění a povlaky na podkladové ploše. Nejenže brání dobré přilnavosti tapety, některé mohou způsobit i její zabarvení.
Nažloutlé stopy po starém promoknutí, skvrny od rzi, sazí a nikotinu – to jsou další příklady skvrn, které je třeba mechanicky odstranit. Pokud to není z nějakého důvodu možné, je potřeba je izolovat pomocí izolačních základových nátěrů a barev běžně dostupných v obchodní síti.
Anilinové barvy (anilin dříve sloužil jako pojivo barev), je potřeba seškrábat z povrchu, protože jejich izolace je téměř nemožná a hrozí, že budou příčinou barevných skvrn na tapetách.
V případě barevných povrchů je obzvlášť důležité zjistit nejen jejich nasákavost, ale i to, zda je přilnavost barvy všude vyhovující. Pokud je nasákavost barevné podkladové plochy dostatečná, nevyskytují se během tapetování žádné problémy. V případě, že vrstva barvy (např. olejová barva) uzavírá póry povrchu nebo je slabě lepivá, je nezbytné ji mechanicky nebo jiným způsobem ze zdi odstranit.
Jednou z nepříjemných komplikací mohou být plísně, které si libují ve vlhkých nebo špatně odizolovaných bytech. V případě, že se na povrchové stěně objeví plísňové kolonie, je třeba plísně odstranit pomocí odstraňovače plísni (např. Ceresit STOP PLÍSNI). U plísni nestačí jen řešit jejich výskyt, v první řadě je třeba zabývat se příčinami jejich výskytu (nadměrnou vzdušnou vlhkostí). Pohlcovač nadměrné vlhkosti Ceresit STOP VLHKOSTI reguluje nadměrnou vzdušnou vlhkost na optimální úroveň a působí jako prevence výskytu plísni.
Velmi nepříjemné je i vyrážení solí ze zdi. Příčinou vyrážení mohou být problémy s hydroizolací, nebo zvýšení hladiny spodní vody (případně povodeň), kdy se voda dostane až nad úroveň izolace. Soli obsažené ve vlhkosti, která se dostává z půdy přes kapiláry do stěny, vyrážejí a na povrchu se objevují formou krystalových výkvětů. Po odstranění příčin tohoto jevu se musí odstranit i ledkem znečištěná omítka.
Pro kontrolu nerovností povrchu stěny použijte rovnou lať nebo vodováhu, odchylky svislých a vodorovných stěn můžete ověřit vodováhou. Pokud se na stěně nachází praskliny, je třeba je vyplnit pružným spárovacím materiálem (stavební akrylát) nebo použít opravný vlies. Tapetované povrchy budou estetické a budou disponovat dlouhou životností pouze v tom případě, když budou nalepeny na hladké povrchy bez prasklin.
Proto, aby výsledek vašeho tapetování byl dokonalý, je velmi důležité zohlednit teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Časové intervaly uvedené v technických listech se vztahují na teplotu 23 ° C a relativní vlhkost vzduchu 55%. V případě jiných klimatických podmínek může doba zpracovatelnosti a vázání výrazně narůstat (nízký obsah vlhkosti a vysoká teplota).
Nedoporučuje se tapetovat, pokud
- teplota povrchu a vzduchu je <15 ° C
- relativní vlhkost vzduchu je> 75%
Sdílejte své vlastní projekty